Záhir - Paulo Coelho

16. january 2011 at 11:57
Slavného spisovatele opustila manželka Esther. Byl z toho zmatený. Odešla bez vysvětlení, bez rozloučení. Pokoušel se zjistit z jakého důvodu ho žena opustila, vyhledával společnost jiných žen. Přitom vzpomínal stále na Esther, to ona mu pomohla realizaci napsání jeho první knihy. Ve chvíli, kdy se chtěla realizovat Esther, byl proti. Esther jako zpravodajka televize chtěla jet do války. 

Ačkoliv se scházel s různými ženami, myslel na Esther. I přes svůj nový vztah s Marií byl stále zamilován do Esther. Stala se jeho Záhirem. 

Záhir je pojem islámské tradice označující bytosti nebo věci, na které nelze zapomenout. Plně zaplňují naše každodenní myšlení. I Marie měla kdysi Záhir, byla zamilovaná do svého ženatého souseda. Záhiru se zbavila a snaží se Paulovi pomoci. Paulo napsal další knihu Čas na roztrhání a sešívání. Záhiru se na chvíli zbavil zanechal ho v knize. 

Na jedné autogramiádě se objevil Michail, současný přítel Esther. Paulo ho pozval na večeří, aby zjistil o Esther všechny novinky. Záhir se vrátil. Michail mu poví jen, že je Esther v pořádku a Paulo opět přemýšlí. Michail mu řekl, že ho stále miluje, že jen musela na čas odejít. S Michailem se začal stýkat častěji, zjistil že Michail patří k sektě uctívající energii lásky. Teprve poté zjišťoval, že svou ženu vůbec neznal. Od lidí ze sekty se dozvěděl o útržcích krvavého kapesníku, který jim dala Esther. Prý jí o to požádal nějaký voják před smrtí.

Paulo chtěl Esther najít. Michaila žádal o pomoc. Michail, ale odmítl. Skrze své epileptické záchvaty slyší hlasy, hlasy chtěly, aby nic neříkal. Po nějaké době Michaila přesvědčil a dostal Estheřinu adresu. V den, kdy se rozhodl za Esther odletět ho cestou na oběd srazilo auto. Tváří tvář smrti se Záhiru zbavil a odpustil si chyby v minulosti. Obálka s Estheřinou adresou zůstala bez povšimnutí ležet a stole. 

Dál se scházel s Michailem, ten mu pomohl pochopit energii lásky. Byl připraven setkat se s Esther. Celou dobu žila v Michailově rodné vesnici. Vystudovaná televizní zpravodajka několika univerzit se zde živila pletením koberců. Vrátili se k sobě a začali žít spolu opět v Paříži. Paulo od Esther dostal kousek zakrveného kapesníku...

Ukázka:
Záhir?
Zmizel, ale ujasnilo se mi, že Záhir je více než člověk posedlý nějakou věcí, žilkou v jednom z tisíce dvou set mramorových sloupů v córdobské mešitě, jak se píše v Borgesově povídce, nebo ženou ve Střední Asii, jak jsem to děsivě zažil v uplynulých dvou letech já. Záhir je lpěním na všem, co přechází z pokolení na pokolení, co nenechává žádnou otázku bez odpovědi, zabírá všechen prostor, nikdy nám nedovolí vzít v úvahu možnost, že se věci mění.
Všemocý Záhir jako by se rodil s každou lidskou bytostí, nabýval na síle v průběhu dětství a vnucoval pravidla, která se od té doby mají dodržovat: 
Lidé kteří se odlišují, jsou nebezpeční, náleží k jinému klanu, chtějí naše území a naše ženy.
Musíme uzavírat manželství, mít děti, množit se.
Musíme vykonávat práci, kterou nesnášíme, protože jsme součástí organizované společnosti, a kdyby všichni dělali, co se jim líbí, svět nikam nepokročí.

Na závěr - doufám, že nikdy nebudu mít svůj Záhir. :)

Moje hodnocení: ****


 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama